Vedení obvodu uctilo oběti náletu ze 17. dubna 1945

Památku obětí druhé světové války a spojeneckého náletu ze 17. dubna 1945, který je považován za nejtragičtější a nejničivější nálet na západočeskou metropoli, v sobotu 17. dubna uctilo vedení městského obvodu Plzeň 4. Kvůli epidemiologické situaci a vládním nařízením sobotní pietní akty proběhly bez účasti široké veřejnosti a čestné stráže.

 

První z aktů se uskutečnil v Sousedské ulici, kde během náletu před 76 lety zahynulo 118 osob. K místnímu památníku položili pamětní věnce a uctili památku zemřelých minutou ticha starosta čtvrtého obvodu Tomáš Soukup, místostarosta obvodu Zdeněk Mádr a Petr Osvald z Kanceláře primátora města Plzně. K památníkům přišlo také několik občanů.

„S úctou jsme vzpomněli na všechny občany, kteří se 17. dubna 1945 stali nevinnými oběťmi války. Važme si toho, že v Evropě dnes žijeme v míru a demokracii, a važme si odkazu těch, kteří v boji za tyto hodnoty zaplatili vlastním životem, ať už se jedná o válečné hrdiny či běžné občany, kteří během bojů zahynuli nebo byli vážně zraněni,“ řekl starosta Tomáš Soukup.

Citelně zasaženým místem byla i dělnická kolonie nazývaná „Cikánka“ mezi Jateční ulicí a řekou Berounkou. Na oběti z konce druhé světové války zde nechává vzpomenout také památník v podobě letecké pumy. Pomník vznikl v roce 2018 jako poděkování všem pyrotechnikům, kteří dodnes odstraňují nevybuchlou munici coby pozůstatek tehdejší doby.

 

„Následky tehdejšího bombardování byly tragické. V podzemním krytu, na který dopadla letecká puma, zahynulo více než sto civilistů. Pamětníci, kteří v oblasti „Cikánky“ žili, mají tyto ničivé události dodnes v paměti. Dnes jsme jim věnovali alespoň tichou vzpomínku a v místě položili pamětní věnec,“ uvedl místostarosta Zdeněk Mádr.

Sobotní vzpomínkové akce uzavřel pietní akt na Habrmannově náměstí. Do zdejší základní školy v Masarykově ulici se po náletu nevrátilo 38 dětí a také učitelka Květoslava Zajícová.

 

Spojenecký nálet proběhl 17. dubna 1945 ráno. Cílem spojenců bylo mimo jiné zničit seřaďovací nádraží, a znemožnit tak německým vojákům ústup po železnici. Řada bomb však dopadla mimo cíl. Podle historických pramenů jen v Plzni připravila o život až 850 civilistů.