Před osmdesáti lety obyvatelé Plzně zažili tragické bombardování spojenců
V samém závěru druhé světové války spojenci podnikali nálety na důležité železniční uzly a zbrojovky. Právě takové cíle se nacházely v Plzni. Důležitým cílem se tak měla stát Škodovka a plzeňská nádraží, přes Plzeň totiž projíždělo téměř 400 vlaků denně. Dopravovaly zbraně, munici a německé vojáky na frontu. V noci na 17. dubna britské letectvo zaútočilo na seřaďovací nádraží při Jateční třídě a také na hlavní nádraží. I když byla místa označena tunami světlic, bylo zasaženo také mnoho domů v okolí Jateční třídy, na Letné a Doubravce. Odhaduje se, že tehdy přišlo o život nejméně 624 lidí a přes čtyři sta lidí bylo zraněno. Jejich památku dnes připomněly pietní akty na třech místech. Čest památce obětí vyjádřili zástupci čtvrtého plzeňského obvodu, Plzeňského kraje, města Plzně, Krajského vojenského velitelství Armády ČR, Policie České republiky, Městské policie Plzeň, příbuzní obětí a další hosté.
„Památník na Letné ve vnitrobloku ulic Sousedská a Partyzánská připomíná památku 118 obětí, které bydlely v okolí. Další památník připomíná kolem stovky obětí především z dělnické kolonie Cikánka u Jateční ulice a jejího okolí. Posledním pietním místem je Habrmannovo náměstí, kde přišlo o život 38 dětí žijících v blízkosti náměstí a učitelka zdejší základní školy Květoslava Zajícová,“ popisuje starosta Čtyřky Tomáš Soukup. U bývalé kolonie Cikánka jsou dva pomníčky, jeden je věnovaný obětem náletu a druhý pyrotechnikům. Na Habrmannově náměstí byla v roce 2000 vysazena lípa učitelky Květoslavy Zajícové a je zde pamětní deska věnovaná obětem útoku.
Bombardování seřaďovacího nádraží při Jateční třídě přežil jako jeden z mála Jindřich Fiala, který se s rodinou dva roky před bombardováním přesunul právě do zdejší kolonie. „Strýc zabouchal na okno a křičel na nás, že je to strašný a že musíme do krytu. Bylo slyšet hrozné hučení, strašně jsem se bál. Tatínek mě schoval pod necky, do krytu jsme to nestihli,“ popisuje chvíle hrůzy dnes pětaosmdesátiletý Jindřich Fiala. Tehdy mu bylo pět let, neznámí studenti ho vyhrabali ze sutin a odnesli do 500 metrů vzdáleného krytu. Jeho otec nepřežil, desetiletá sestra také ne. Matka byla těžce zraněna a na následky zranění brzy zemřela. Přežil jen strýc a nevlastní bratr.
17. dubna 1945 se během náletu seřaďovací nádraží podařilo zničit a výrazně poškodit hlavní nádraží. Tím byla přerušena železniční doprava. O život také přišlo několik desítek německých vojáků a civilních uprchlíků z hlavního nádraží a okolí. 18. dubna byl proveden další útok, který dopadl na Slovany a 25. dubna byly kromě plzeňské Škodovky zasaženy také Skvrňany a Karlov. Tehdy zahynulo dalších zhruba dvě stě lidí.
